https://abcnews.noblogs.org/post/2020/12/11/dira-ve-zdi-2/

V tomto čísle Díry jsme se chtěli zaměřit především na příbuzné a blízké vězněných osob. Chtěli jsme zprostředkovat, jak uvěznění svých blízkých prožívají, jaké jsou jejich každodenní boje a úvahy. Přímé svědectví od lidí, kteří mají tuto zkušenost, se nám podařilo zprostředkovat jen od několika lidí, ale stejně jako minule se nechceme omezovat jen na dané téma. Počítáme s prolínáním témat do dalších čísel našeho časopisu, a tak také v tomto čísle přinášíme další úvahy na téma práce, tentokrát té vězeňské. Také nám od minula přišla nějaká pošta přímo z věznic, takže tu s radostí otiskujeme texty lidí, kteří musí sedět v díře. Doufáme, že je to povzbudí k další tvůrčí činnosti a zamyšlení!

Básně v tomto čísle napsal Remízkář, který sice ještě sedí v díře, ale na „svobodě“ se mu mezitím prý narodil syn! Gratulujeme. Kresby, které vyzdobily celé číslo, jsme postahovali z blogu jednoho šikovného tatéra, který, stejně jako my, nemá rád vězení. Děkujeme, Lukyndo!

No a na závěr úvodníku bychom měli zmínit koronavirus a dění kolem něho, zejména to, které mělo zásadní dopad na uvězněné. Kromě různých omezení už tak omezeného života v díře měl podle našich informací zásadní dopad zákaz návštěv a nedostatečná informovanost / ochranná opatření. Zákaz návštěv je samozřejmě asi nejbolestnější, protože pro vězněné je kontakt s jejich blízkými životně důležitý. Pokud je tento už velmi omezený kontakt znemožněn, je jasné, že to lidem v díře moc nepřidá. V „Itálii“ i jiných krajinách bylo hodně lidí, kteří si to nenechali líbit a pořádně to vedením věznic dali sežrat. Dali nahlas vědět, že se nespokojí s tím, být poslední z posledních. Na to se dá zase jen říct: ZBOURAT VŠECHNA VĚZENÍ!