Frantz Fanon

Černá kůže, bílé masky spolu s Rozpravou o kolonialismu Aimé Césareho a Orientalismem Edwarda Saida jsou oprávněně považovány za historicky výchozí prameny post-koloniálních studií. Tento myšlenkový proud pramenící z anti-koloniálního a anti-imperialistického boje kolonizovaných za nezávislost (a vlastní kulturní identitu) spojuje dědictví západní filosofie s kritikou západního koloniálního rozumu, humanismu a universalismu.

Fanon sugestivním a někdy až lékařsky chladným způsobem rozebírá funkci konceptu rasy, národní i kulturní identity a koloniální nadřazenosti, jež mají dominující vliv na evoluci a konstrukci psychiky „subjektu“ kolonizovaných (stejně tak subjektu kolonizátora).

Černá kůže, bílé masky náleží k fundamentálním pramenům v boji proti rasismu, protože odhaluje psychologické mechanismy rasové segregace, jež měly své přímé vyjádření v kulturních, sociálních, politických a ekonomických strukturách koloniálních společností.

Tato kniha je dodnes aktuální nejen jako teoreticky kritický a historický pramen, ale pro post-sovětské „satelity“ a české čtenáře otevírá možnost nahlédnout konstrukci vlastní kulturní a národní identity jako procesy negace a kompenzace mezi Prvním (Západ), Druhým (Východ) a Třetím světem.

• nakladatelství: tranzit.cz

• 192 stran

• 2011